7 důvodů, proč se nemusím stydět zůstat s malým dítětem doma
12.03.2010 00:13
- Jsem sobecká. – Proč by se někdo jiný měl těšit z mých dětí a já se měla dřít, abych to zaplatila? Proč by někdo jiný měl mít radost z jejich prvních krůčků a slov? Proč by si někdo jiný měl užívat té nádherné náklonnosti, kterou mé děti projevují? Chci to jen pro sebe!
- Jsem nafoukaná. – Nikdo neumí vychovávat mé děti tak dobře jako já. Nikdo je nemá tak rád jako já. Nikdo je nezná tak dobře jako já.
- Jsem přehnaně opatrná. – Úzkostlivě dbám na jejich bezpečnost, na to, aby s nimi nikdo nezacházel špatně, a na to jakému vlivu médií jsou vystaveny; zajímají mě jejich pocity. Díky tomu, že jsem stále s nimi, to nemusím nechat náhodě – vím, že jsou v pořádku.
- Mám ráda spolupráci. – S partnerem se nám daří dobře spolupracovat, vzájemně se ve výchově doplňujeme a rodičovství s ním mě těší; sbližuje nás.
- Jsem chudá a hrdá. – Mám tolik sebeúcty, že nepotřebuji skvělý nábytek ani drahé šaty nebo moderní dům či auto. Jsem tak pyšná, že nepotřebuji víc peněz, než je opravdu nutné. Moje děti jsou moje šperky.
- Jsem líná. – Tím, že vychovávám bezstarostné a nekonfliktní děti, které mají pocit jistoty a klidu, sama sobě ulehčuji budoucnost. Těším se, že jejich dospíváním příjemně propluju. A učím je taky nejrůznějším domácím pracím.
- Moc mě to baví. – Mám radost z toho, co dělám, z dobrých vztahů, které spolu máme, z toho, že si mohu dělat vlastním tempem a že si mohu vybrat, jak strávím čas. Mám ráda společenská setkání s ostatními rodiči. Líbí se mi, jak jednotlivá roční období ovlivňují to, co děláme, a jak se díky svým dětem cítím mladá. A jsem ráda, že jsem pro ně (alespoň pro tuto chvíli) středem jejich světa.
(autora neznám, přepis kopie leden 2008)